Nepíšu poezii…
… jako můj praprapraděd, víc mě zajímá reálný život, ženy a jejich muži, intimita.
Dumám nad tím, jak žít prostě líp.
Tak vyzývám i Tebe: Přestaň žít svůj život, jakoby o nic nešlo!
Rozebereme celou Tvou bytost – kontext rodiny, partnerského vztahu, erotiky, pocitů… Ty budeš znalcem svých motivů, obav, svého nitra; já povedu rozhovor. Čekají nás příjemné i náročné diskuse. No a Tebe potom akce, aby se věci daly do pohybu.
Ne každý změnu zvládne
„Bude to dobrý, nějak se to vyvine.“ Už máš plný zuby týhle cukrový vaty? Tvá nespokojenost je dobrý základ, krize otevírá dveře.
Cítíš se jako oběť? Už ani nevíš, co obnáší Tvé mužství? Cítíš prázdno ve vztahu a i tvé vlastní dny šedivě plynou? A přitom něco v Tobě tolik touží! Super kontrast, že?
Když jsi tady, zřejmě jsi ochotný s tím něco udělat. To je druhá podmínka. Stanu se Ti parťákem, který bude kráčet opodál, a když se na své cestě zamotáš, najdeme spolu opět správný směr. A kuráž.