Nepíšu poezii…
… jako můj praprapraděd, víc mě zajímá reálný život, ženy a jejich muži, intimita. Neustále dumám nad tím, jak nabídnout krásnější život. Po kapkách anebo strhující průtrží, tak, jak si sami určíte.
Přestaňte žít svůj život, jakoby o nic nešlo!
Osaháme spolu celou Tvou bytost – kontext rodiny, partnerského vztahu, erotiky, pocitů… Ty budeš znalcem svých motivů, obav, svého nitra; já povedu rozhovor. Čekají nás příjemné i náročné diskuse. No a Tebe potom akce, aby se věci daly do pohybu.
Ne každý změnu zvládne
Tvá nespokojenost je dobrý základ. Přes všechny překážky Tě něco nutí vydat se vstříc novému. Cítíš se jako oběť? Vyhasíná Tvá ženská jiskra? Nebo ses naopak nešťastně zamilovala a Tvé srdce se pře s hlavou? Cítíš prázdno a dny šedivě plynou?… A přitom něco v Tobě tolik touží! Super kontrast, že?
Když jsi tady u mě, zřejmě jsi ochotna s tím něco udělat. To je druhá podmínka. Stanu se Ti parťákem, který bude kráčet opodál, a když se na své cestě zamotáš, najdeme spolu opět správný směr. A kuráž.