Poznej svého kouče
Manželství, vztah s milenkou, Tvé zranitelné já… Čekají nás fakt hustý témata. Musíme si proto vytvořit důvěrné prostředí, kdy proti sobě sedí dva bráchové, kterým na sobě navzájem záleží. Z nichž jeden je v tu chvíli tím silnějším, nabízím oporu a otevřené srdce tomu zranitelnému.
Čekej se mnou opravdovost v rozhovorech. Sám mám své šrámy, temné stránky, nebudu se s Tebou bavit z obláčku. Taky lehkost – to, že budeme pracovat, neznamená, že budeme prožívat jedno drama za druhým. Samozřejmě taky profesionalitu – nedočkáš se plácání po zádech za některé své boty. Vyzkoušej práci …
Potřeba změny
Moje kdysi urputná snaha tvořit kariéru v byznysu nikam nevedla. Úspěch a uznání, o které jsem leta usiloval, akorát spouštěly boj a rozpor v mém životě. Měl jsem vše, co si spokojený člověk přeje – báječnou rodinu, zdánlivě harmonický vztah, zavazující perspektivu… A já, místo, abych si užíval, dohadoval jsem se, byl jsem v napětí a utíkal jsem. Svou rozervanost jsem vůbec nechápal.
Na štěstí se ale můj stav relativní nespokojenosti po letech přetavil do nutkání ke změně. I tělo si o to říkalo. Začal jsem odhalovat omezující vlastní vzorce, očekávání druhých, objevil jsem vlastní „kurvítko“, které mi brání být šťastným. Rozhodl se tak k zásadnímu kroku do neznáma, a odjel na rok do Asie. Šílené experimenty, ojedinělá setkání, meditace, stovky hodin terapií… A na něco jsem přišel…
Heuréka
Nejdůležitější vztah je můj vztah ke mně. Krize v partnerství jde snášet leta, i když je to únavné, ale pokud ignorujete své nitro, je to průšvih. Nikdo vás za to nepochválí. Byl jsem odhodlaný tohle lidem vnuknout. A začal narážet. Jak na to, když jsme natolik odlišní? Každý má jiný záměr, všechny vzrušuje něco jiného, každý milujeme jinak?
A hlavně, jak to přenést do denodenního života a nenechat tohle poznání jen jednu z prima frází na nástěnku FB? Dostal jsem se ke koučování, čímž jsem našel způsob, jak se profesionálně postavit za to, co nejlepšího ze sebe nabízím.
Asistuji na párových retreatech a mužských kruzích, kde už by mi prázdná filosofie neprošla.
Tomášovy vztahy nejsou med
I můj nynější vztah prošel všemi možnými fázemi. Za téměř patnáct let jsme se z flirtu přetavili do milenců, prožili odcizení, upevnění vztahu, octli se na okraji propasti. Ženy pro mě vždy byly významnou kapitolou – možná i proto se mi narodily dvě holčičky – zázrak, euforie, ztrácení sám sebe. Miluji manželku, a přesto se rozvádíme. Sakra to bolí, ale jsem v tom neskutečně živý. A vlastní volbou.
Před dvěma lety jsem dostal nejvýznamnější otázku mého života: „Jsi mužem, kterého bys jednou jako partnera přál svým dětem?“. Doteď mi naskakuje husí kůže, když si vzpomenu na svou první reakci. A nadšení z cesty, kterou jsem od té doby ušel.
V čem jsem jiný
„Vezmu Tě za ruku, ať jsi ženská nebo chlap, a půjdeme spolu. Dost do hloubky, připrav se. Tam, kde se rodí všechny ty pocity, které Tě ke mně přivedly. Tam totiž dříme i Tvá opravdová síla a chuť.
Můžu na Tebe být tvrdší, když to tak ucítím. Budu i laskavý a shovívavý. Je ve mně celá paleta emocí, které se budou míchat s Tvými. Pojďme spolu zaostřit na život.
Rád Ti budu stát po boku jako profík, ale i jako člověk. Jsem svůj, na formálnost si tolik nepotrpím. S chutí se k drobné zodpovědnosti za Tvůj lepší život přihlásím, pokud i Ty.
