Poznej svého kouče
Manželství, vztah s milenkou, Tvé zranitelné já… Čekají nás ta nejopravdovější témata. Je proto důležité vytvořit si důvěrné prostředí, kde proti sobě sedí dva bráchové, kterým na sobě navzájem záleží. Z nichž jeden je v tu chvíli tím starším bráchou, který nabízí oporu a otevřené srdce tomu zranitelnému.
Můžeš se se mnou těšit na opravdovost v rozhovorech. Sám mám své šrámy, těžko bych se jinak s Tebou dokázal bavit z obláčku. Ale i lehkost – to, že budeme pracovat, neznamená, že si čas nemůžeme užít v pohodě. Ale samozřejmě i profesionalitu – nečekej plácání po zádech za některé své boty.
Potřeba změny
Moje kdysi urputná snaha tvořit kariéru v byznysu nikam nevedla. Úspěch a uznání, o které jsem leta usiloval, akorát spouštěly boj a rozpor v mém životě. Měl jsem vše, co si spokojený člověk přeje – báječnou rodinu, zdánlivě harmonický vztah, zavazující perspektivu… A já, místo, abych si užíval, dohadoval jsem se, byl jsem v napětí a utíkal jsem. Svou rozervanost jsem vůbec nechápal.
Na štěstí se ale můj stav relativní nespokojenosti po letech přetavil do nutkání ke změně. I tělo si o to fyzicky říkalo. Tehdy jsem nevěděl nic o koučování a rozhodl se tak k zásadnímu kroku do neznáma, a odjel na rok do Asie. Šílené experimenty, ojedinělá setkání, meditace, hledání smyslu… A na něco jsem přišel…
Heuréka
Nejdůležitější vztah je můj vztah ke mně. Krize v partnerství jde snášet leta, i když je to únavné, ale pokud ignorujete své nitro, je to hřích. Byl jsem odhodlaný tohle lidem vnuknout. Jenže jak, když má jsme natolik odlišní, každý má jiný záměr, všechny vzrušuje něco jiného, každý milujeme jinak?
Svým pátráním jsem se tak dostal ke koučování a všechno do sebe zapadlo. Našel jsem způsob, jak spojit to nejlepší ze sebe s odbornými dovednostmi.
Přestože se domnívám, že kvalita kouče se neměří počtem hodin strávených studiem, sám jsem prošel mj. certifikovaným koučovacím tréninkem, tak, abych se profesionálně mohl postavit za to, co nabízím.
Tomášovy vztahy nejsou med
I můj nynější vztah prošel všemi možnými fázemi. Za téměř patnáct let jsme se z flirtu přetavili do milenců, prožili odcizení, upevnění vztahu, octli se na okraji propasti. Ženy pro mě vždy byly významnou kapitolou – možná i proto se mi narodily dvě holčičky – zázrak, euforie, ztrácení sám sebe. Miluji manželku, a přesto se rozvádíme. Bolí to, ale jsem v tom živý a vlastní volbou.
Před rokem jsem dostal nejvýznamnější otázku mého života: „Jsi mužem, kterého bys jednou jako partnera přál svým dětem?“. Doteď mi naskakuje husí kůže, když si vzpomenu na svou první reakci. A nadšení z cesty, kterou jsem od té doby ušel.
V čem jsem jiný
Půjdeme spolu opravdu hodně do hloubky, připrav se. Tam, kde se rodí všechny ty pocity, které Tě ke mně přivedly. Tam totiž dříme i Tvá opravdová síla a chuť. Sám jsem se poznal tak, abych přijal i své temné stránky. Teď díky tomu žiju pozorný a plný život.
Můžu na Tebe být tvrdší, když to tak ucítím. Budu i laskavý a shovívavý. Je ve mně celá paleta emocí, které se budou míchat s Tvými. Pojďme spolu zaostřit na život.
Rád Ti budu stát po boku jako profík, ale i jako člověk. Jsem svůj, na formálnost si tolik nepotrpím. Jdu dál, přehlížím společenské konvence. S chutí se k drobné zodpovědnosti za Tvůj lepší život přihlásím, pokud i Ty.
